etapa I. - Junák, HC, Slavoj, Obnova, Kovoděl

     Základ k hokeji v Moravském Písku dali hlavně Junáci. V Moravském Písku se bruslívalo zpočátku hlavně na zamrzlé ploše za cukrovarem. Hokej se začal hrát organizovaně v roce 1938 pod hlavičkou Junáka do jeho rozpuštění v roce 1940. Oddíl působil do války v I. třídě Slovácké župy. V brance stával Alois Svoboda, obranu hrál například Jaroslav Žerávek, dalšími hráči byli Antonín Daněček, Karel Jelínek, Jindřich Martinák, Jarmil Vlach, ze Bzence přišel Zeno Baumann, Miroslav Dykast, Oldřich Obdržálek, Bohuslav Ledabyl, František Němeček. Po zákazu Junáka založili hokejisté nový klub HC Moravský Písek s předsedou Rafaelem Vlachem a jednatelem Františkem Svobodou. Mimo bývalých junáků se zapojili také hráči Jelínek či František Wimmer, později přibyli například Václav Karlík nebo Jaroslav a Slávek Nejezchlebovi.

     V roce 1942 Moravský Písek postoupil z okresní soutěže do krajského přeboru, kde se potkal například se Zlínem, Otrokovicemi či Hodonínem. Hokej se také hrál na tzv. Haludě směrem na Uherský Ostroh či na Kůpelkách. Když byla dobrá zima, dalo se po zamrzlých jezerech dojet na bruslích prakticky až do Nedakonic. V roce 1954 se hra přesunula na sokolské cvičiště, kde nadšenci vyrobili mantinely a za mrazů po nocích stříkali led. Mantinely se podle potřeby převážely koňmi i na jiná místa a zalévaly vodou z konví.

     Sokolské kluziště dostalo také osvětlení. Plochu samozřejmě hojně využívala k bruslení veřejnost, přes den hlavně děti. Hokej se hrával většinou navečer. Vytvořil se výborný hráčský kolektiv, mezi hokejisty byli bratři Svoboda, Jelínek, Němeček (zvaný Gloza), Němeček (Rozárek), Nejezchleba (Záosek), bratři Wimmerové, Čech, Perdoch, Václav Karlík, Řezníček, Hanák, Sedláček, Blatecký, brankář Josef Paděra, Ota a Jaroslav Nejezchlebovi, Baďura, Šmahaj, Buček, Čech, Vaďura, Konečný a další.

     V roce 1952 přešla sokolská jednota pod patronát podniku Obnova a ještě později se přejmenovala na TJ Kovoděl. Hokejisté hráli nejvýše krajský přebor, mezi vrcholy patřila přátelská utkání s Uherským Ostrohem či Hodonínem.

     Hokejisté Písku podobně jako ostatní týmy museli v dobách nepříznivého počasí, na tréninky i některé mistrovské zápasy využívat umělé ledové plochy, kterých bylo poskrovnu. Znamenalo to dlouhé dojíždění, pozdní návraty a také zvýšené náklady. „V padesátých letech se jezdilo trénovat do Olomouce od půlnoci do jedné hodiny, tam byl nejbližší led. Po vybudování stadionu v Hodoníně využíval Moravský Písek i jeho led.

     V šedesátých letech se Písek utkával s Ostrožskou Novou Vsí, Luhačovicemi, Kněžpolem, Bzencem, Veselím, Nedakonicemi, Hulínem či Hodonínem. Raritou v Moravském Písku byli čtyři bratři Wimmerové – František, Ladislav, Stanislav a Zdeněk. Všichni hráli hokej v různé době v rozmezí let 1950 až 1965.

     Těsně před ukončením činnosti hrál původní oddíl okresní soutěž. V polovině šedesátých let byly často oblevy, v roce 1966 se dřevěné mantinely na sokolském hřišti rozebraly a rozprodaly. Někteří hráči tak skončili, jiní přešli do okolních oddílů.

     Pokusy o oživení hokeje nastaly ještě na konci šedesátých let. Vznikla organizace Juvena, ve které působili mladí svazáci, ale v hokejovém oddílu pod její hlavičkou hrály i některé starší opory Moravského Písku. První sezonu odehráli v roce 1969/70, Moravský Písek pak vyhrál okresní přebor v Hodoníně a na přeboru Juveny v roce 1970 na horáckém stadionu v Jihlavě přebíral i cenu za vítězství v krajském kole. Později pokračovala nějakou dobu ještě odborářská liga pod JZD Moravský Písek.

(pramen: publikace Moravský Písek - 700 let)